Čestmír Suška / Rovnováha

17. 5. — 15. 9. 2024

Letošní ústřední výstava festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl představí v exteriéru města vybraná umělecká díla Čestmíra Sušky. Akademický sochař, člen umělecké skupiny Tvrdohlaví, režisér, kurátor a zakladatel uměleckého studia Bubec je české veřejnosti již poměrně dobře znám především díky výraznému rukopisu jeho monumentálních kovových děl z posledních dvou desetiletí.

Čestmír Suška vstoupil na scénu českého výtvarného umění na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Po studiích na pražské AVU organizoval se svými vrstevníky neoficiální undergroundem inspirované umělecké akce (výstavy Konfrontace, Malostranské dvorky), které narušovaly ustrnulou, státem podporovanou uměleckou produkci. V roce 1981 založil spolu s filmovým dokumentaristou Michalem Baumbruckem a skladatelem Pavlem Richterem Výtvarné divadlo Kolotoč, které propojovalo vizuální prvky s hereckými výstupy a scénickou hudbou. Jedno z představení vzniklé během činnosti divadla se později stalo součástí experimentálního filmového debutu režiséra Tomáše Vorla Pražská 5.

Uměleckou tvorbu Čestmíra Sušky z tohoto období charakterizují existencionálně laděné prostorové instalace (Kosti, 1981; Objekt-prostor-čas, 1983; Ztráty a nálezy, 1983), které později střídají groteskní archetypální náměty, charakteristické pro českou postmodernu (Rytíř, šťastný princ, 1986; Práce na procházce, 1990). V letech devadesátých se rukopis umělce proměnil. Vytvářel geometrizované dřevěné skulptury, v nichž poprvé definoval své vlastní pojetí sochy jako formy obsahující kompaktní (uzavřený), ale i otevřený tvar. Na výstavě Rovnováha prezentuje zmíněnou etapu umělcovy tvorby bronzové dílo Vertikální kukla z roku 2002 umístěné v kryptě kostela Nalezení sv. Kříže.

Zatímco v letech 1990–2005 tvořil Čestmír Suška převážně dřevěné plastiky, od roku 2005, kdy absolvoval pracovní pobyt v americkém Vermontu, začal pracovat hlavně s kovem. Do použitých kovových nádob (koulí, polokoulí, cisteren) vyřezával jednoduché vzory, které známe z ubrusů, záclon, malířských válečků či krajek. Po návratu do Čech takto zpracovával cisterny vyřazené ze smíchovského pivovaru. V čistých geometrických tvarech těchto skulptur umělec dále rozvedl své pojetí interakce mezi vnitřním a vnějším prostorem sochy, nadto však využil prostorový dekor. Novému materiálu ponechal přirozenou patinu (rez, zbytky barev), která odhalovala jeho předchozí funkci. Recyklační princip přitom rovněž multiplikoval. Z vyřezaných částí svářením či otiskováním do podoby grafických listů vytvářel Suška nová autonomní umělecká díla. Na výstavě v exteriéru Litomyšle ilustrují toto sochařské pojetí Koule na hladině (řeka Loučná) a křehká Čočka s krajkou situovaná na dřevěný most přes řeku nedaleko Smetanova domu (Bernardka).

Princip perforování kovu nalézáme také u dalších v Litomyšli vystavených děl z posledních let. Narušení základního tvaru (koule, roury) v nich však není docilováno pomocí metody vyřezávání, nýbrž prostřednictvím plastického průniku dvou hmotných těles (Čočka s trojúhelníkem – Bernardka; Koule s rourami, Roura s dírami – Smetanovo nám.; Čočka s otvorem – Smetanova lávka). Podobně jako u vysekávaných vzorů pracuje také zde Č. Suška s částí odebranou z původního materiálu, kterou někdy prezentuje společně se základním tvarem (Kazatelna –  Vodní valy).

Do samého centra festivalové Litomyšle, do předpolí kostela Nalezení sv. Kříže a za apsidu nedalekého chrámu Povýšení sv. Kříže, byla umístěna dvě Suškova monumentální díla – světelná plastika nazvaná Večeře Páně – Kalich, kterou lze rozezvučet, a devítimetrová elipsovitá konstrukce z ocelových disků Večeře Páně – Bochník. Obě plastiky jsou příkladem autorových objemných soch včetně rozhleden a altánů, které svým vyzněním částečně inklinují k architektuře. Jejich přitažlivost spočívá v prolínání estetických a funkčních prvků. Při detailním pohledu totiž návštěvník odhalí, že Večeře Páně – Kalich byl původně formou pro druhou ze soch. Společně jsou připraveny na svaté přijímání.

Termín a místo konání vernisáže:
7. 6. 2024 v 17.00, před kostelem Nalezení sv. Kříže, Jiráskova ul., Litomyšl

Lokace soch Čestmíra Suška v Litomyšli:
Prostranství před chrámem Nalezení sv. Kříže, krypta chrámu Nalezení sv. Kříže, prostranství za kostelem Povýšení sv. Kříže, Smetanovo náměstí, Bernardka, Vodní valy, řeka Loučná u Smetanovy lávky, Smetanova lávka.

Komentované prohlídky výstavy:
20. 6. v 17:30; 22. 8. 17:30
Sraz u vchodu do chrámu Nalezení sv. Kříže, Jiráskova ul.

Kurátorky výstavy:  
Martina Zuzaňáková, Jana Kosková

Adresa:
Litomyšl, exteriér města

Doprovodný program