Antonín Hudeček, 1872–1941
AKT NA LOUCE
kolem 1897, tempera na papíře
Tématem figury v krajině se Antonín Hudeček zabýval od roku 1891, kdy z pražské Akademie umění odešel studovat do Mnichova. Hlouběji zde poznal středoevropské umění, jež se námětově orientovalo právě na vztah mezi přírodou a psychickým stavem či náladou člověka. Náladové malířství s realistickými a impresionistickými kořeny mu bylo blízké, neboť v něm mohl uplatnit svou vnímavost a cit pro zachycení lyrické melancholie. Meditativní vyznění kompozice Akt na louce umocnil malíř prostřednictvím anonymní postavy nahé mladé ženy, již vkomponoval do tiché scenérie tvořené zelenou loukou s drobnými kvítky, stromy a řekou zrcadlící oblohu. Symbolické téma mládí stálo v popředí zájmu nejen Antonína Hudečka, ale také jeho současníků, například Jana Preislera či Maxe Švabinského.
