A A A

Obrazové příběhy Milady Marešové

Vernisáž: 5. 6. 2015 17:00

6. 6. 2015 – 6. 9. 2015, Dům U Rytířů

Městská galerie svou letní reprezentativní výstavou přibližuje díla vynikající, byť do nedávné doby zapomenuté malířky a ilustrátorky Milady Marešové, jejíž tvorba je v mnohém s Litomyšlí svázaná. Součástí výstavy je i řada dosud nezveřejněných nebo nezvěstných prací. Kurátorkou výstavy je Martina Pachmanová, uznávaná historička umění působící na VŠUP v Praze, která se dlouhodobě věnuje otázkám genderu v oblasti moderního umění.

Výstava představuje Miladu Marešovou jako svébytnou vypravěčku – jako malířku všedního, převážně velkoměstského života mezi válkami, ale také coby mimořádně plodnou autorku ilustrací knih, časopisů a bibliofilií. Prezentována jsou její nejvýznamnější díla, zápůjčky z Národní galerie v Praze, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích i od řady soukromých sběratelů, mj. i z Německa. Mezi exponáty je rovněž soubor dosud nevystavených kreseb, které se nacházejí ve sbírkách litomyšlské galerie. Tato díla galerii věnoval v roce 1938 Arne Laurin, šéfredaktor Prager Presse a blízký přítel Milady Marešové, který v roce 1939 emigroval do USA, kde o šest let později zemřel.
Práce na papíře doprovází soubor unikátních bibliofílií, které Marešová vytvořila pro Josefa Portmana, litomyšlského tiskaře a knihovníka, s nímž spolupracovala na 11 tiscích. Tyto práce ukazují na autorčino zaujetí indickou a perskou miniaturou a její lásku k východnímu a orientálnímu umění. Josef Portman svoje knihy vydával ve velmi malých nákladech, dnes je řadíme k raritám v rámci české knižní produkce; do Litomyšle jsou tyto jedinečné tisky půjčeny ze sbírek Památníku národního písemnictví v Praze.
Tvorba Milady Marešové je v mnoha směrech novátorská, což dokazuje i projekt tzv. domácího biografu, který autorka vytvořila v letech 1920–1921 a který je promítán v expozici. Jedná se o čtyři soubory miniaturních, detailně provedených obrázků, které sloužily jako diapozitivy promítané na zeď a které byly doprovázeny mluveným slovem. Milada Marešová se v nich inspirovala lidovým vyprávěním, pohádkami, detektivkou i milostnými příběhy a originální technikou vytvořila jistou protiváhu rodícímu se filmovému médiu.

       


Milada Marešová (1901–1987) patřila mezi první ženy, které studovaly na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1923 absolvovala v Paříži stáž u Františka Kupky. Ve své tvorbě zůstala po celou dobu věrná realistickým východiskům a její dílo bylo ovlivněno německou novou věcností. Do jejího života i tvorby výrazně zasáhla 2. světová válka; pro své angažmá v ilegálním časopise V boj byla Marešová v roce 1940 zatčena gestapem a odsouzena ke dvanácti letům káznice. Po válce se autorka věnovala převážně dětské ilustraci, k malířství se vrátila až na počátku 60. let. Své vzpomínky na pobyt v ženské káznici ve Waldheimu zachytila nejen v řadě strhujících kreseb, ale i ve válečných memoárech Waldheimská idyla (1947). Kresby, zachycující vězeňskou atmosféru, portréty bachařek i spoluvězeňkyň, i audionahrávka, na níž čte Hana Švehelková texty z knihy, jsou rovněž prezentovány na výstavě.

 

Video z vernisáže

Tisková zpráva

Rozhovor s kurátorkou

Přílohy

  • mares1
  • mares
facebook You Tube
print
Městská galerie Litomyšl • Smetanovo nám. 110 • dům U Rytířů • 570 01 Litomyšl • tel. 461 614 765

Děkujeme za spolupráci

Pro arte HRG tiskárna Galerie Kodl Ministerstvo kultury